Profesionálové
Britský akční krimi seriál, natočen v letech 1977 - 1981 a poprvé vysílán 1977 - 1983.
I takto suše a krátce by se dal tento nyní kultovní seriál shrnout, ne-li ještě stručněji. Také bych mohla přidat: osina v zadku nejen pro studio, ale i pro herce, jablko mnohých svárů, neshod a narušených či zničených kariér. Seriál plný podivných bláznivých účesů a ještě bláznivějšího oblečení, kde honit se po půlce Anglie v autě, které má na střeše člun, či ve vznášedle, když zrovna není po ruce Capri, je naprosto normální a kde politická korektnost a diplomatický přístup nemá místo.
Nu ano, i takto by to šlo. Ale všechno hezky popořadě.
Základní data
Seriál byl natáčen od 13.června 1977 do 22.května 1981. Vysílán začal být od 30.prosince 1977. Kvůli postprodukci a různému odkládání vysílání kvůli jiným programům LWT (London Weekend Television) však byli Profesionálové premiérově dovysíláni až 6.února 1983, tedy celé dva roky po skončení natáčení. Celkově bylo natočeno 57 epizod.
Producentem byl Brien Clemens. Hlavními postavami bylo duo Bodie a Doyle a jejich šéf Cowley. Mezi hlavní postavy se mohl do jisté míry počítat i Murphy, který byl zamýšlen jako taková záloha pro případ, že by odešel Martin Shaw. Autoři chtěli ukázat, že seriál je o agentech CI 5 jako takových, ne jen o Bodie a Doylovi. (Tento záměr se příliš nepodařil, což mi je docela líto, protože postavu Murphyho mám docela ráda a její potenciál zůstal nevyužit. Na druhou stranu, někteří lidé Murphyho nesnáší...)
Vznik seriálu
Jak vlastně Profesionálové vznikli? Kde se vzal nápad na takovýto seriál, s takovým konceptem?
V 70. letech byly velmi populární drsňácké filmy a seriály. V Británii se jednalo o takové věci jako The Sweeney, Target, Taggart a další. LWT přitom potřebovala na trhu nějak konkurovat, hlavně The Sweeney, což byl seriál o drsných policajtech drsně bojujících proti drsným zločincům. Zároveň tou dobou ve Spojených státech slavili úspěch v porovnání s britskými kolegy relativní měkotinky Starsky and Hutch. Tou dobou Brian Clemens,jeden z šéfů Avengers Mark 1 Production pracoval pro LWT na New Avengers. Ti nebyli příliš úspěšní, ale Clemens přesto dostal důvěru vypracovat svůj "drsňácký" projekt.
Původně měl dva nápady: nejprve párek tajných policajtů (drsná verze Starskyho a Hutche), nicméně šéfovi LWT Teslerovi se víc zamlouval druhý nápad: elitní jednotka bojovníků proti zločinu, který začal pohlcovat Británii. Tak vznikl The A-Squad, ale protože se to jméno moc nelíbilo, bylo záhy změněno na The Professionals.
Jak vidno, výsledek byl do určité míry kombinací obojího.
Po schválení nového názvu už šly věci relativně rychle. Clemens nechal doběhout natáčení New Avengers a začal pracovat na Profesionálech.
Když se uvažovalo o obsazení hlavních rolí, nešel Clemens moc daleko. Z práce na New Avengers poznal řadu dobrých herců a právě z nich chtěl rekrutovat své Profesionály. Pro roli Doyla si vybral Jona Finche (objevil se v NA epizodě "Medium Rare". Ten nejprve roli přijal, pak si to ale rozmyslel s tím, že by nikdy nemohl hrát poldu. A tak si Clemens vzpomněl na Martina Shawa, mladého herce, který se objevil v NA epizodě "Obsession". Martin Shaw nabídku přijal, byť váhavě - když si přečetl pár scénářů, ale protože podle jeho vlastních slov "tou dobou nic lepšího neměl", tak na to kývl.
Najít Bodieho ale také nebylo jednoduché. Původně byl pro roli Bodieho zamýšlen Gareth Hunt (NA epizody "Gambit"), ale právě kvůli natáčení New Avengers ve Francii a Kanadě nebyl k dispozici, a tak volba padla na Anthonyho Andrewse.
Jenže Andrews a Shaw byli kamarádi a to se ukázalo být jako velký problém. Jejich postavy neměly spolu tu správnou chemii, to správné napětí, kousavost. Byli prostě spolu příliš v pohodě, což se Clemensovi do jeho záměru nehodilo (dle jeho slov prostě spolu seděli v autě a chichotali se). A kvůli tomu, že Shaw byl na obrazovce výraznější, byl po třech dnech natáčení Andrews odejit.
No jo, ale co teď?
Natáčení bylo pozadu, řešení se muselo najít rychle. Clemens a jeho kolega Alebert Fennel zvažovali možnosti, dokud si nevzpomněli, že když hrál Shaw v epizodě "Obsession", měl při natáčení docela neshody s jistým Lewisem Collinsem. Doufali, že nepřátelství mezi těmito herci by mohli dodat jejich seriálovému páru potřebné napětí a výbušnost.
Nutno podotknout, že Martin Shaw z toho opravdu nebyl vůbec nadšen.
Podle vzpomínek Lewise Collinse to však bylo trošičku jinak, protože v první natáčené epizodě Old Dog with New Tricks měl původně hrát roličku policejního seržanta, a když Andrewse vyhodili, byl po ruce a tak svou pozornost obrátili na něj.
Podle mě mohou být v zásadě pravdivé obě verze: vyhodili Andrewse, viděli Collinse, řekli si : "Ejhle, neměl on a Shaw spolu při natáčení New Avengers spory? To by se nám hodilo! Fajn, seš teď novej Bodie."
V dokumentárním pořadu o Profesionálech z roku 1996 narazila k tomuto na další info. To odpovídá tomu, co řekl Lewis. Plus to, že první jeho scéna byla ta, kde se pomalu blíží k Billiemu, který drží granát v podprsence zdravotní sestřičky. Když jej Doyle postřelí, běží k ní, rozřízne jí blůzu, vezme granát a hodí jej do kovového sudu, kde bezpečně vybuchne. Tohle byla jeho úplně první scéna. Podle jeho slov byl strašně nervózní, protože právě vyrazili toho chlápka předním a tohle byla jen pokusná scéna, jestli to vůbec s ním bude fungovat, a navíc tam byla ta Pamela Stephenson, tehdejší sexbombička. Prý mu to trvalo sedm pokusů, než se konečně při vší té nervozitě do toho sudu trefil, zatímco "tomu chlápkovi před ním" na to stačily dva pokusy, ale kupodivu ho vzali a natočili s ním celou epizodu. Přesto byl ještě dlouho nervózní, jestli si to při všech těch změnách přece jen ještě nerozmyslí a nenajmou na roli Bodieho jiného herce.
Do třetice všeho dobrého i zlého, ani obsazení role Cowleyho neproběhlo hladce. Původně jej měl hrát Clive Revill, který si zahrál NA epizodě "Dead Men are Dangerous". Revill projevil zájem, nicméně v zápětí dostal lukrativní nabídku ve Spojených státech. A protože Albert Fennel dříve několikrát pracoval s Gordonem Jacksonem (v četně původních Avengers, v epizodě "Castle De'Ath", doporučil ho. Jackson na to ihned kývl, chtěl se vymanit z image komorníka, kterou získal díky seriálu Upsairs, Downstaris. Rovněž se zdá, že ani nemusel absolvovat kamerové testy. A aby nebylo ústupků vůči němu málo, byl kvůli němu trochu posunut i začátek natáčení z května na červen 1977, protože tou dobou pracoval na jiných věcech ('Golden Rendezvous' nebo 'The Medusa Touch')
A tak se začalo natáčet v pondělí 13. června 1977, i když kvůli přeobsazení Bodieho pořádné natáčení začalo až ve čtvrtek.
O natáčení
Abych byla upřímná, nedostalo se mi do rukou mnoho českých článků o Profesionálech, ale ty, které se ke mě dostaly, většinou zmiňovaly, jak se Martin Shaw a Lewis Collins při natáčení nesnášeli. Nuže, to byla pravda, ale opravdu jen ze začátku. Opravdu si nekápli příliš do noty, nicméně to seriálu jen prospělo. Pomohlo jim to dostat se do jejich rolí, vystihnout tu kousavost mezi Bodie a Doylem. Nicméně je jasné, že v takové atmosféře se nedalo dost dobře pracovat do nekonečna, a tak nakonec Martin nabídl Lewisovi smír a stali se postupně přáteli. Doteď spolu komunikují, posílají si přání k Vánocům, narozeninám a tak. Nicméně to, že se stali přáteli až když se ve svých rolích zabydleli, jim umožnilo nadále hrát se stejnou břitkostí a kousavostí, aniž by se v reálu snažili jeden druhého zabít.
Pak jsem narazila v některých článcích zmínky o tom, že se Lewis Collins snažil na sebe upoutat pozornost nošením drahých obleků šitých na míru. To je nesmysl. Jeden z Brianových požadavků na postavy Bodieho a Doyla bylo totiž to, že měli chodit v oblecích, být elegantní. Takový mix mezi Jamesem Bondem a Steedem z Avengers. Jenže to se Martinovi nelíbilo a tak přišel na první den natáčení nejen v ošuntělých džínách a obyčejné košili a bundě. A kdyby ho náhodou chtěli donutit převlíct, pojistil to tím, že si ještě nechal udělat trvalou, což bylo něco, s čím by pak kostyméři opravdu nemohli už vůbec nic udělat. Vtip byl ale v tom, že režisér epizody, a lidi okolo vůbec, asi neměli o tomto Brianově konceptu pánů elegánů ani tucha, protože když Martin dorazil, ani nehnul brvou, řekl fajn a začalo se hned natáčet. Na druhou stranu Lewis se tohoto příkazu ještě nějakou dobu držel, aby ho náhodou stejně jako jeho předchůdce nevyhodili. Proto Bodieho hlavně z počátku vídáme oděného do fešných, dokonale padnoucích obleků.
Je poměrně profláklým faktem, že herci nebyli právě nadšeni úrovní propracovanosti psychologie postav, pokud se tam dalo o něčem takovém jako psychologie postavy vůbec mluvit.
Lewis Collins, pro nějž toto byla šance konečně pořádně prorazit, byl neustále zklamáván tím, jak scénáristi dělali Bodieho plochého, ploššího, až byl nejplošší na celém světě. No dobře, to je jen nadsázka, nicméně postava Bodieho mu opravdu neumožňovala ukázat pořádně svůj herecký talent. Tu a tam dokázal něco vpravit, tu vtip, tu pohled, tu grimasu či gesto (ostatně jeho předchozí televizní úspěch byl v sitkomu, a i na divadelních prknech sklízel výborné kritiky), snažil se hrát i s hlasem, ale povšechně dávali scénáristé více přednost Doylovi, i když možná i proto, že Martin Shaw si opravdu velmi, ale velmi stěžoval na placatost své postavy a vydupával si u scénáristů změny (většinou neúspěšně). Dokonce šest týdnů po natáčení dal MS výpověď. Jenže smlouva byla smlouva a ta ho zavazovala na 4 roky (i když on osobně seriálu nedával víc než dva) a tím pádem výpověď byla zamítnuta a on v této roli uvízl a nezbývalo mu nic jiného, než vložit do Doyla, co se jen dalo, aniž by k tomu měl nějaký rozumný prostor.
Mimochodem, Brian Clemens se dal v roce 1995 slyšet, že kdyby to tehdy bylo na něm, oba herce by vyhodil a nahradil jinými, protože neustále dělali problémy.
Brian prostě chtěl akční seriál, a nelíbilo se mu, když herci chtěli dodat svým postavám hloubku. Prý kdyby tam byly samý psycho-věci a postavy furt něco rozebíraly, diváci by se začali nudit.
Nicméně oba herci se snažili, co mohli, a tak mnoho scén, kde nebyl přesně daný text, jen co v něm má přibližně být - třeba když jeli v autě - využívali k improvizaci. Tak vznikly některé z nejlepších a nejvtipnějších scén, například v "Look After Annie", kdy Bodie a Doyle rozebírají Cowleyho vztah k ženám. (zip: video+titulky)
Navzdory vší snaze nebyl potenciál postav - a ani hereckých schopností jejich představitelů - využit a sklouzlo se ke stereotypům.
Bodie je často z naší dvojky považován za svaly, Doyle za mozek. Zatímco Bodie má být necitlivý (zlí jazykové tvrdí, že má jen dva výrazy tváře), Doyle má být ten emotivnější, citlivější, moudřejší. To bychom však oběma postavám křivdili a popírali koncept CI5, ve které můžou být jen ti nejlepší z nejlepších. Bodie nemůže být jen chodící svalstvo. Musí být i velmi inteligentní, jinak by nebyl v CI5. Doyle z téhož důvodu nemůže být žádný slaboch, ačkoli jeho křehoučká postavička na první pohled říká opak. Ray Doyle zkrátka klame svým sexy tělem a Bodie zas maskuje svou inteligenci za šaškovské grimasy, vtipy, či naopak chladnou kamennou tvář. (Aneb toto je jen jeden z příkladů, kterak si divák může snadno domyslet složitější psychologii postav jen z jediné canonové premisy ;-)
Dalším příkladem toho, jak se scénáristé příliš nezaobírali propracovaností a kontinuitou postav, je Cowley. Ten si měl z druhé světové války odnést kulku v koleni, díky níž na začátku seriálu dost silně kulhá. A pak je kulhání pryč, bez vysvětlení, bez ničeho. Fanoušci si to často vysvětlují tím, že Cowley konečně podstoupil onu rizikovou operaci a kulku mu z kolene vyňali, aniž by přišel o nohu (jak se tolik na začátku bál), nicméně tohle je jen fanouškovská teorie, ne canon. Scénáristé se zjevně na Cowleyho kulhání vykašlali a přitom z toho mohli vykřesat minimálně nějakou vedlejší zápletku.
Jak tedy vidno, můžeme mít tento seriál seberaději a můžeme mu i ledacos odpustit, ale nemá smysl si namlouvat, že se jedná o nějaké propracované veledílo. Čímž se dostáváme k dalšímu tématu: Chyby v seriálu.
Chyby v seriálu
připravuje se
Zranění
připravuje se
Dozvuky
Tak. Seriál skončil. Nicméně svým způsobem žil dál. A tím nemyslím zrovna to, že Martin Shaw natočil reklamu na Ford Capri II, nebo že se Lewis Collins opakovaně objevoval v rolích ne nepodobných Bodiemu v různých, převážně béčkoidních, produkcích.
Profesionálové znovu a znovu ožívali v různých povídkách a románech, nezapomínalo se na ně ani v parodiích a jejich motiv pronikl i do reklamy (a ne, opět tím nemyslím Martina Shawa a jeho reklamu na Ford Capri II:-)
Asi nejznámější a nejcelistvější parodií na Profesionály jsou The Bullshitters z roku 1984. Autory tohoto naprosto neuvěřitelného počinu byli Peter Richardson a Keith Allen. Oba si tam rovněž zahráli ústřední postavy: Richardson jako Foyle a Allen jako Bonehead. Dále se zde objevil Robert Coltraine jako komandér Jackson.
Děj je prostý: komandérova dcera je unesena, což jej přiměje aby povolal zpět do DI5 své nedávno vykopnuté agenty Boneheada a Foyla. Ani jednomu z nich se zpět moc nechce. Bonehead má svou školu pro "televizní drsňáky", Foyle se zas vydal na seriózní hereckou dráhu (Martin Shaw jak vystřižený!). Oba však nakonec s návratem souhlasí, a to i za těch podmínek, že místo vysílaček a auta dostali tramvajenky a drobné na telefon.
Oba herci se svých rolí zhostili naprosto bravurně. Jejich vzhled se předlohám přiblížil předlohám tak, jak to jen bylo možné. Oblečení, gesta, chování, vzájemné vztahy - to vše bylo zpracováno do nejmenšího detailu - a příslušně parodicky zveličeno. Kdo neviděl, neuvěří, kdo viděl, probrečel to smíchy. A dokonce se to líbilo i Martinu Shawovi.
The Bullshitters se dočkali v roce 1993 pokračování v podobě Detectives on the Verge of a Nervous Breakdon. Opět se zde objevili Bonehead a Foyle, ale tentokrát to byla parodie na vícero seriálů a tyto dvě postavy byly spíše okrajovými.
Dalším nezanedbatelným počinem byla reklama na Nissan Albera GTi z roku 1996. A protože obrázek vydá za tisíc slov, tady na YouTube se rovnou můžete na ni podívat:-)
Noví Profesionálové
Uzavřeme dohodu, ano? Budeme předstírat, že se nic takového tehdy (1997-8) nestalo. Raději;-)